Arrow
Arrow
PlayPause
Slider
cvic_sen.jpg

Aktivní dovolená

Hledej:

GoogleTranslate

ZANIKLÁ VESNICE DŘEVOHRYZY

Dřevohryzy – zaniklá obec
Přibližně 6 km od Teplé při silnici na Dobrou Vodu ležela jedna z nejznámějších zaniklých obcí – Dřevohryzy. První zmínka o nich pochází ze 13. století, kdy již patřily tepelskému klášteru. Obec, uváděná dříve pod německým názvem „Zeberhisch”, zanikla na Tepelsku jako poslední, paradoxně však po ní zůstalo nejméně patrných stop. Projíždíme-li okolo, nespatříme z bývalé obce žádné zbytky stavení, plotů nebo pomníků. Jen skupina vzrostlých stromů a stará cesta upozorňují na místo, kde ještě docela nedávno žili lidé.
Dřevohryzy se řadily mezi významné zemědělské obce. V roce 1878 měly 27 domů a 145 obyvatel; obec vlastnila 196 ks hovězího dobytka, 2 koně, 7 sviní a 11 včelstev. Patřila pod farnost Vidžín, poštou k městu Teplá, kde byla také nejbližší železniční stanice. Pod obecní úřad v Dřevohryzích spadal i Heřmanov, hájovna Stěnská a nedaleký Röllerův mlýn. Místní děti chodily do malé jednotřídní školy, která stála na návsi. Obec měla katastrální rozlohu414 hektarůa vykazovala vysoký čistý zisk. Mezi 83 obcemi tehdejšího okresu Teplá skončily Dřevohryzy s ročním ziskem 6 394 zlatých na 9. místě! Pro srovnání: první bylo město Teplá ( 13 0 68 zlatých), n a 5. místě klášter Teplá (10 353 zlatých) a až na 11. místě Mariánské Lázně (6 071 zlatých). Všechny tyto údaje jsou za rok 1878.
V období před 2. světovou válkou dosáhl počet obyvatel v obci 159 ve 28 staveních, což bylo nejvíce v její historii. Severně od Dřevohryz stávala cihelna, která však počátkem války vyhořela a její provoz již nebyl v plné míře obnoven. Dodnes z ní zůstaly patrné zarostlé zbytky základů. Po skončení 2. světové války postihl Dřevohryzy, stejně jako mnohé další obce, výrazný úbytek obyvatel.
Z celkového počtu 117 lidí bylo k srpnu 1946 vysídleno z obce 90 sudetských Němců.
Postupně přicházeli noví osadníci a obec pod vedením vládního komisaře Jaroslava Aubrechta se dál věnovala hlavně zemědělství.
V novém uspořádání politických a společenských poměrů však Dřevohryzy postupně ztratily svoji bývalou slávu. Trvale žijících obyvatel stále ubývalo a opuštěná neudržovaná stavení byla ponechána svému osudu. Zániku nezůstaly ušetřeny ani místní památky. Uprostřed obce stála 4 m vysoká socha sv. Jana Nepomuckého z roku 1835, umístěná na zdobeném podstavci. Z této památky nezůstalo nic a její osud je neznámý. Některé zdejší hrázděné domy byly uváděné v knižním soupisu uměleckých památek Čech ještě v 70. letech, kdy již dávno nestály. V blízkém okolí Dřevohryz lze nalézt několik poničených pomníků a božích muk.
Obec Dřevohryzy měla také jednoho významného rodáka. V roce 1757 se v domě čp. 1 narodil člen premonstrátského řádu dr. Alois Martin David, který působil na pražské univerzitě jako astronom a ředitel hvězdárny. Zabýval se také geografií a vylepšil dosavadní tvorbu map. Měl dvě malé hvězdárny: jednu v parku tepelského kláštera a druhou na Branišovském vrchu. Roku 1816 se stal členem Královské vědecké společnosti a po své smrti r. 1836 byl pochován na klášterním hřbitově v Teplé.
Poslední obyvatelé odcházeli z pustnoucích Dřevohryz v 60. letech, v době, kdy již většinu domů zbouraly demoliční čety. Počátkem 70. let stály ještě 3 domy a stodoly a poté během několika let zůstala z bývalé vsi jen zarostlá planina.
Ludvík Poláček
In: Tepelský zpravodaj 11/2002
Prameny:
F. Klement: Der politische Bezirk Tepl (1882)
J. Schmutzer: Das Tepler Land (1967)
Hamelika (2002)

0
0
0
s2sdefault

www.touzim.cz  www.becovskabotanicka.cz  www.krajzivychvod.cz  www.skoky.eu  www.biofarmabelina.cz