Arrow
Arrow
PlayPause
Slider
17_06-pramen-stely.jpg

Hledej:

GoogleTranslate

1. SV. VÁLKA NA TOUŽIMSKU

I. světová válka na Toužimsku
(Antonín Mařík: První světová válka na Tepelsku, in: Minulostí Západočeského kraje XXVII, Západočeské nakladatelství, Plzeň 1991, výtah z článku)
Stručný přehled situace na Toužimsku během I. světové války v letech 1914-1918 se ve svém článku z roku 1991 podal PhDr. Antonín Mařík.1)
Toužim byla součástí politického okresu Teplá (ta byla rovněž sídlem soudního okresu) a jeho soudního okresu Bečov nad Teplou. Císařsko královským (c. k.) okresním hejtmanem zde byl Josef Sommer.
Okres byl hospodářsky i společensky zaostalý. Hlavní obživou jeho obyvatel bylo před I. světovou válkou zemědělství. Vyšší nadmořská výška a sní spojené klimatické poměry s krátkou vegetační dobou a nízká úrodnost půdy neumožňovaly vysoké výnosy plodin z nichž se zde pěstovaly zejména žito. oves, ječmen, konopí, len, zelí, řepa, méně pak pšenice, ovoce dozrávalo jen zřídka. Z hospodářských zvířat se zde pěstoval skot, především na mléko, ovce, méně kozy a ojediněle i brav, z drůbeže měly význam husy a kachny. K potahům se chovali koně. Na Toužimsku se hojněji chovaly včely. Část obyvatel se rovněž věnovala obchodu a řemeslům, lesnímu a rybničnímu hospodářství. Tím bylo dáno i sociální složení obyvatelstva, kde převládali samostatně hospodařící rolníci a zemědělští dělníci. Díky tomu zde nebyly v daném období zaznamenány žádné sociální nebo nacionální nepokoje. V celém okrese bylo tehdy jen 6 lékařů.2)
Částečná mobilizace byla vyhlášena 26. července1914 avšeobecná mobilizace 31. července 1914 (po 8 armádních sborech).3) Mobilizace zde proběhla v klidu, ihned po vyhlášení mobilizace byli četníky písemně uvědoměni všichni starostové, vyhlášky byly ihned přečteny v hostincích a vyvěšeny. Podle hlášení četnické stanice uteklo z Toužimi jen 6 branců, v Útvině byli nezvěstní 3 branci. 6. srpna 1914 byly výnosem zakázány všechny koncerty, veřejné zábavy a jiné slavnosti. Četnictvo začalo přísně kontrolovat dodržování zavírací hodiny, která byla v bečovském okrese kvůli rozmáhání hazardních her nařízena již v roce 1912.
Již v srpnu 1914 přicházejí na Tepelsko první ranění, většinou lehce ranění a rekonvalescenti. Jako lazaret sloužila v Toužimi měšťanská škola. Dalších 50-60 raněných vojáků mělo být ubytováno ve dvou místních hostincích, kde se o ně staral dr. Pitroff. majitelům hostinců se denně platilo za lůžko 1 K 40 h. Byl ustanoven zvláštní výbor pro charitativní činnost, který vyvíjel činnost ve prospěch Zemského pomocného spolku Červeného kříže. V čele výboru stáli okresní hejtman, a dále zástupci církve (tepelský opat Helmer a tepelský děkan Christian Seemann), purkmistři (Johann Schneider z Teplé, Anton Nickerl z Toužimi a Kilian Hofmann z Bečova n. Teplou), škol (ředitel měšťanské školy Mathias Černý), obchodníků a živnostníků (Johann Lehrle) a právníků (okresní soudce). K aktuálním úkolům byly tvořeny různé podvýbory, např. pro dožínky, Dny obětí, Týden Červeného kříže, Den květin apod. V politickém okrese získal na 800 členů a konal peněžní i naturální sbírky. Válečná pomocná kancelář nebyla schopna vyplácet příspěvky vdovám a sirotkům, rakouský sirotčí a vdovský fond byl zrušen, postižení pak museli spoléhat jen na dobročinnost.
Školní docházka nebyla v politickém okrese dostatečná. Ve školním roce 1912-13 byla nejlepší v obci Český Chloumek (98,12 %), nejhorší pak v obci Číhaná (74,91 %). Školy byly postiženy odvody učitelů na frontu a využitím školních budov pro účely ubytování vojáků na zotavené.
Špatnou zásobovací situaci měly řešit již na počátku války ustavené žňové komise. Úkolem komisí bylo zajištění zdárného průběhu polních prací za účasti všeho schopného obyvatelstva včetně dětí. Osoby odkázané na týdenní nebo denní mzdu dostávali určitý příspěvek, ostatní museli pracovat zdarma. Komisi tvořili starostové a 3-7 dalších občanů z obce: učitelé, faráři, lékaři. Již v říjnu 1914 stoupla místní cena 1 pytle obilí ze 40 h na 1 K 20 h. I přes hrozby trestem se však prodávalo i dráž.
Rozšíření ploch osévaných obilím přineslo nedostatek pícnin, který donutil hospodáře k vybíjení dobytka, čemuž se vláda snažila zabránit zákazem porážet dobytek mladší 2 let, hospodáři jej pak začali hromadně pod cenou prodávat.
V červenci 1915 bylo mlynářů zakázáno mlít mouku s obsahem pšenice nad 80 %, případně žita nad 82 %. Zbytek měly být příměsi, např. brambory. Skutečná kvalita mouky však byla ještě horší. Proti první rekvizici obilí se obyvatelstvo bouřilo. V Teplé byla zřízena okresní zásobovací komise, okres měl nařízeno dodat 45 vagónů žita a 15 vagónů ovsa. Samostatní rolníci v armádě mohli zpočátku získat na vykonání zemědělských prací nejvýše 14 dní dovolené.
V září 1914 bylo hlášeno z Toužimi, že nezaměstnanost zde není. někteří nezaměstnaní dělníci využili možnosti najmutí na opravy železnic a silnic.4)
Ve školách se dbalo na pěstování vlastenectví a německého nacionalismu. K tomu mimo jiné sloužila i turistika a k tomu účelu vydaná publikace přibližující místní pamětihodnosti. Poznávání okresu mělo trvat 2-3 roky. Školní mládež byla pověřována různými úkoly, např. sběrem kostí (jako zdroje fosforu na hnojiva), kovů (akcí „Dám zlato za železo“ – za odevzdané zlato získali železné prsteny), lesních plodů a pod.
Velkým problémem byli váleční uprchlíci z obsazených zemí Rakouska-Uherska. 2. září 1914 byl místodržitelstvím okresům nařízen průzkum možností ubytování uprchlíků.8) V Toužimi a Prachometech bylo zjištěno 80 míst, v ostatních místech 5-10 míst. Pouze v Toužimi byla nabídnuta možnost určitého zaměstnání v zemědělství. V listopadu byl vyvíjen tlak na další zajištění ubytování pro uprchlíky. Obyvatelé obcí se však bránili. Z Krásného Údolí starosta Albert Renner hlásil, že v hostinci nebude možno uprchlíky ubytovat, protože nájemce Hahler narukoval a jeho žena s dětmi je tu sama. Sporné je také ubytování v jednom špitálním zařízení. Jedinou možností je využití domu bečovského obchodníka Leopolda Kohna. První kolony uprchlíků přišly koncem listopadu 1914, bylo v nich kolem 700 osob. Transporty provázely zmatky. Chybělo zimní ošacení, rodiny byly často roztržené. V Třebouni byla kvůli uprchlíkům vystěhována Anna Patsinová s dvěma dětmi. Měla odejít do své domovské obce Polikna nebo se měla nastěhovat k sedlákovi u něhož sloužila. Na Tepelsku byl mezi uprchlíky poměrně klid. Uprchlíci v lednu 1915 tvořili asi šestinu obyvatelstva okresu a až na dvě osoby polské národnosti to byli samí Židé. Pro kulturní péči o uprchlíky byly zřizovány zvláštní výbory (zřízen jen v Bečově n. Teplou). Náboženskou péči zajišťovali rabíni z Bečova a Toužimi za pomoci rabína z K. Varů. Po znovudobytí obsazených území v létě 1915 se začali uprchlíci vracet zpět do svých zničených domovů.
Stát vyhlašoval nejrůznější sbírky. Sbíral se zejména potřebný kov. V červenci 1915 se sbírala zejména měď a mosaz. Zabavovalo se školní zařízení, bohoslužebné předměty apod. Rekvizicemi byly postiženy i kostely a jejich zvony, později, koncem roku 1917 došlo i na cínové píšťaly varhan.
Stát rovněž vypisoval válečné půjčky, celkem jich bylo šest. Mince byly kvůli zadržování obyvatelstvem staženy z oběhu a nahrazeny nekrytými bankovkami. Byly rušeny nejrůznější fondy a sbírky. Půjčky agitačně podporovaly okresní a místní výbory v čele s místními významnými osobnostmi, poslanec Edmund Spiess z Odolenovic řečnil na veřejných shromážděních.
Pro válečné účely byly zabrány i automobily. V politickém okrese byly v září 1914 evidovány jen 2 automobily, které byly předvedeny 23. března 1915 v Chebu. Jeden patřil JUDr. Wiedererovi, byl mu vzat řidič, později nebyl ani benzín a tak automobil v roce 1915 raději prodal státu. Druhý vůz patřil Rümmlerovi, tomu byly zabaveny pneumatiky.5)
V roce 1913 měl politický okres Teplá 26.559 obyvatel, Teplá 2.822 obyvatel a 375 domů, Bečov nad Teplou 2.250 obyvatel a 342 domů. K české národnosti se hlásilo jen 9 osob, k židovskému vyznání několik rodin. V roce 1923, již po konsolidaci poválečných poměrů měl okres 25.230 obyvatel, Teplá 2.597 obyvatel a Bečov nad Teplou 2.247 obyvatel, všude s převahou žen. Jednotlivé obce byly postiženy rozdílně, někde počet obyvatel poklesl až o šestinu. Nejméně byly postiženy obce na Toužimsku.
sestavil: Jiří Schierl

0
0
0
s2sdefault

www.touzim.cz  www.becovskabotanicka.cz  www.krajzivychvod.cz  www.skoky.eu  www.biofarmabelina.cz