BEČOV NAD TEPLOU

V západní části České republiky nedaleko světoznámých lázní Karlovy Vary se na pravém břehu řeky Teplá uprostřed romantické krajiny Slavkovského lesa nachází malebné městečko Bečov nad Teplou. Ačkoliv je toto sídlo díky svým bohatým dějinám nabito kulturními i přírodními památkami, hlavním turistickým lákadlem je bezesporu soubor výjimečných historických a uměleckých architektur, z nichž nejcennější je gotický hrad, renesanční palác a barokní zámek. Od roku 2002 je zde veřejnosti trvale prezentována unikátní románská ostatková schránka – relikviář sv. Maura, jedinečná památka svého druhu ve střední Evropě
www.zamek-becov.cz

MANĚTÍN

Dnešní barokní podobě panského sídla předcházela středověká tvrz, situovaná v severozápadním nároží dnešního objektu. Hrobčičtí, kteří manětínské panství získali od Švamberků v roce 1560, na rozdíl od předchozích vlastníků v Manětíně i sídlili. Město se tak stalo centrem samostatného panství. Za Jeronýma ml. Hrobčického z Hrobčic (+1604), krátce před rokem 1600, byla tvrz rozšířena a přestavěna na zámek. Panské sídlo již tehdy zabíralo velkou část půdorysné plochy dnešního zámeckého areálu včetně parku. O reprezentativním rázu této přestavby svědčí fragmenty renesanční malované výzdoby fasád, které byly odkryty při rekonstrukci v květnu 1997 na severní zdi zámku blíže ke kostelu sv. Jana Křtitele.
Národní památkový ústav
zámek Manětín 1
331 62 Manětín
e-mail: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
tel. 373 392 283
www.zamek-manetin.cz

CHYŠE

Přibližně v polovině trasy mezi Karlovými Vary a Rakovníkem leží obec Chyše, jejíž ozdobou je stejnojmenný zámek, sídlo hraběcího rodu Lažanských. Ačkoliv vypadá poměrně moderně, vystřídaly se tu snad všechny architektonické slohy a jeho historie sahá hluboko do minulosti.

Na novodobých dějinách zámku je nejzajímavější asi fakt, že zde v roce 1917 působil coby domácí učitel Karel Čapek. Dnes je tento světoznámý spisovatel hlavním „tahákem“ pro návštěvníky zámku, protože mnoho jeho děl nese pečeť chyšské inspirace. Ale když tu pobýval, možná příliš nadšený nebyl. Slavný literát měl v té době svá velká díla teprve před sebou a jako čerstvě vystudovaný doktor filozofie tu hledal práci. Když mu hrabě Lažanský nabídl místo vychovatele pro svého syna, návrh reflektoval, přestože jako bytostný demokrat a příští masarykovec tělem a duší musel mít na „přežilé feudály“ a jejich společenské zřízení vlastní názor.
www.zamek-chyse.cz

VALEČ

Ačkoli se Valeč poprvé objevuje v písemných pramenech až k roku 1358, osídlení zde jistě vzhledem k příznivé poloze na úpatí jihovýchodních Doupovských hor existovalo mnohem dříve. Dnešní název vznikl někdy v 1. polovině 13. století ze jména Válek (původně snad Valentin), který zde měl dvůr.

Významný předěl v dějinách vsi znamenalo privilegium z 2. prosince 1514, které na žádost majitele valečského panství Jakuba z Vřesovic udělil Valči Vladislav Jagellonský. Povýšil Valeč na městečko a udělil mu např. týdenní trh, dále výroční devítidenní trh, přiznal právo užívat pečeť a pečetit zeleným voskem. V roce 1517 koupil Valeč Kryštof Štampach – tento rod pak během dvou staletí podstatně ovlivnil tvářnost městečka, stejně jako hrabata z Globenu od roku 1721. Dominantní stavbu Valče představuje bezesporu zámek, na jehož místě stál kdysi gotický hrad, později renesančně přestavěný.
www.zamek-valec.cz
www.valec.cz

KYNŽVART

Někdy mezi lety 1585-1597 byl v údolí pod kynžvartským hradem postaven renesanční zámek. Jeho přesná podoba dnes už není známa a neznáme ani žádné dobové vyobrazení zámku. V pozdějším klasicistním metternichovském zámku se však dochovaly poměrně významné části původního renesančního objektu (například kompletní klenby s kletovanou omítkou a řada dalších renesačních fragmentů).
www.kynzvart.cz

NEČTINY

První zmínky o Nečtinech písemného charakteru pochází z roku 1169, kdy v místech dnešního farního kostela v obci Nečtiny stála tvrz patřící patrně předkům Benedů z Nečtin. Od nepaměti však touto oblastí vedla prastará obchodní stezka z Prahy na západ přes Cheb a dále říšskou Falci až do země Franské, kterou užívali kupci s nejrůznějším zbožím.

Z výšky 603 metrů nad mořem střežil stezku Pekelný vrch, čedičový homolovitý kopec s patrnou sloupcovou odlučností čediče (dodnes těžba). Zde bývalo pravěké hradiště a starověký hrad pánů z Březína ze 13. století (odkryt

v roce 1969). Počátkem 14. století se oblast stala královským majetkem a ve 30. letech 14. století zde nechal Jan Lucemburský vystavět na široké vrcholové plošině dalšího čedičového kopce s příkrými svahy hrad Preitenštejn, jako opěrný královský bod. Zbudováním byl pověřen Oldřich Pluh, držitel nedalekého Rabštejna. Opevnění tvořily tři linie valů a příkopů a obvodová hradba, k níž přistavěny po obvodě hradní budovy. Uprostřed velké nezastavěné nádvoří.Preitenštejn patřil mezi dvanáct hradů náležejících králi, které neměly být nikdy zastaveny. Byl pak v přímém držení Karla IV. (ten se o něm zmiňuje i ve svém životopise – Via Caroli), jeho syna Václava IV. a dalších panovníků.

ANDĚLSKÁ HORA – zřícenina gotického hradu „Elgelsburg“

Andělská Hora představuje již rozvinutý typ středověkého hradu, jehož základní charakter se zřejmě od založení příliš nezměnil, a prováděné stavební úpravy v 16. století a koncem 17. století směřovaly spíše ke zlepšení podmínek v obytných částech a reprezentativnějšímu vzhledu, Tento charakter měly zejména černínské stavební zásahy po roce 1635, kdy byl hrad dobyt a vypálen Švédy. Katastrofální požár v roce 1718, při němž vymrštěný hořící šindel zapálil střechu hradu, dílo zkázy dokončil – opuštěný hrad se postupně stává romantickou středověkou zříceninou. Na jeho větší obnovu se nepomýšlelo a stavba pozvolna chátrala. Zříceniny hradu dovolují pouze přibližnou rekonstrukci původní stavby.

HARTENŠTEJN

Zrekonstruovaná Karlovarská věž hradu Hartenštejn nyní slouží jako rozhledna. Hrad je přístupný celoročně. Karlovarská věž jen od dubna do října.

Hrad Hartenštejn byl založen před rokem 1473 Jindřichem II. z Plavna, nazývaným „starý z Plavna“, jako nástupce nedaleko stojícího hradu Hungerberg. Hungerberg byl kolem roku 1468 zničen při obléhání vojsky českého krále Jiřího z Poděbrad po rozepři s Jindřichem II. z Plavna. Sídlo bylo pojmenováno Nový Hartenštejn, podle rodového hradu Plavenských v Sasku, a stalo se opěrným vojenským bodem panství na Bochovsku. V průběhu času docházelo k častému střídání majitelů:

http://www.mesto-bochov.cz/turista/pamatky/hrad-hartenstejn/

ZÁMEK JAVORNÁ

První zmínka o zdejší vsi s tvrzí pochází z roku 1366, kdy patřily Luitoldovi z Javorné, který byl, stejně jako jeho nástupci, leníkem Rýzmburků, vládnoucích na Bečově a na Andělské Hoře. V roce 1398 je zde připomínán Litobor z Javorné a v roce 1408 Hanuš z Javorné. Na počátku 15. století Javornou drželi Házmburkové, kteří ji připojili k panství Andělská Hora. Zdejší tvrz poté ztratila význam a byla patrně užívána k hospodářským účelům. V letech 1412-1567 patřila Javorná pánům z Plavna, po nich byli držiteli Hasištejnští z Lobkovic. Roku 1570 koupil panství Javorná spolu s Andělskou Horou Kašpar I. Collona z Felsu a Schenkenbergu. Za Colonnů s Felsu vyvrcholil rozkvět zdejších železných dolů a hamrů, které zde byly odedávna a uchovaly se až do počátku 19. století.

http://www.mesto-bochov.cz/turista/pamatky/zamek-javorna/